Historie

Praděd

Praděd (Altvater), nejvyšší hora Moravy a Slezska, sloužila lidem jako potvrzení jejich práv a povinností. Co je božího, patří Bohu - hlásal kámen se symboly biskupské moci. Co je císařovo, patří císaři - říkala kamenná rozhledna nesoucí jméno vládnoucího císařského rodu.
Na Pradědu (1 492 m) vyrostla zásluhou Moravsko-slezského sudetského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein, MSSGV) v letech 1904 - 1912 kamenná rozhledna, pojmenovaná podle vládnoucího rodu Habsburgwarte. O postavení rozhledny usilovali turisté už od roku 1891, ale pro chybějící peníze se jí dočkali až po 21 letech, přičemž od bankrotu tuto stavbu zachránil vratislavský biskup Georg Kopp a arcivévoda Evžen (velmistr Řádu německých rytířů). 32, 5 m vysoká věž se stala symbolem kraje a za příznivého počasí z ní šlo vidět i Krkonoše. Věž i přes opravy stále  více chátrala a to v důsledku drsného  klimatu, které na vrcholu Pradědu panuje. Roku 1959 se nakonec rozhledna zřítila a dnes zde stojí 145 m vysoký betonový televizní vysílač z roku 1970.
V důsledku zvýšujícího se počtu turistů bylo také potřeba vybudovat na Pradědu chatu. Za druhé světové války tu byla rozestavěna stanice vysílače, která se po válce proměnila v chatu s 50 lůžky a meteorologickou observatoř pod názvem Poštovní. Po dokončení nové věže byla na počátku osmdesátých let zbořena.
Na vrcholu stojí  dále hraniční  kámen řádu německých  rytířů a  vratislavského biskupství z roku 1721.
 
Informace o zpracování osobních údajů |  Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one